Jump to content

Vltavan Čechy

Historie spolku „VLTAVAN ČECHY“

Mimořádnou příležitostí pro vltavanské spolky byl rok 1996.

V tomto roce se spolky dozvěděly, že obdobná vorařská sdružení existují i v dalších evropských státech a v Kanadě a že každý rok organizují společná setkání. Na jedno takové Mezinárodní setkání byli zástupci spolků Vltavan v roce 1997 pozváni a 10. května se zúčastnili setkání v Německu – Sasku v Muldenbergu u Klingelthalu.

Na tomto mezinárodním setkání byly získány cenné poznatky a písemné materiály o činnosti obdobných spolků v Evropě. Na základě takto získaných informací bylo rozhodnuto, že je nutné, aby i vltavanské spolky se staly co nejdříve řádnými členy Mezinárodní asociace vorařských spolků (International Association of Timber-Raftsmen).

Do mezinárodní asociace vorařských spolků byly Vltavanské spolky přijaty na výborové schůzi Meznárodní asociace v roce 1999 3.–6. června ve městě Kronach na řece Rodach v bavorských Horních Francích.

Pro zjednodušení styků s ostatními spolky v Evropě a hlavně s vedením asociace se vltavanské spolky rozhodly vystupovat pod společným názvem VLTAVAN ČECHY  svaz vltavanských spolků Praha, Davle, Štěchovice, Purkarec.

První ustavující valná hromada Vltavanu Čechy se uskutečnila za přítomnosti zástupců všech vltavanských spolků v roce 2000 15. ledna v Purkarci.

Presidentem byl zvolen ing. Jaroslav CAMPLÍK, t. č. člen vltavanského spolku Davle.

Vltavan Čechy - svaz vltavanských spolků, z. s., je registrován u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L 10488; IČO 70106495.

V Mezinárodní asociaci je registrováno 37 sdružení z 11 zemí.

Presidentem mezinárodní asociace je pan ing Jaroslav CAMPLÍK.

Stručná historie voroplavby na Vltavě

Voroplavba byla ve 14. století, kdy již existuje více historických informací, v plném rozkvětu. Dřevo bylo pro lidi vždy velmi důležitým materiálem, bylo základním zdrojem energie. Člověk se naučil vázat klády dohromady a získal tak plavidlo s výbornými plavebními vlastnostmi.

Vory sloužily nejen k dopravě dřeva, ale i soli, medu, kamene, písku, tuhy, smoly, dřevěného uhlí, šindelů, sýrů z Třeboňska, piva z Budějovic, skleněných výrobků z Vimperka a dalšího zboží.

Výhody plaveného dřeva oproti dřevu neplavenému:

nepracuje;

je pevnější v tahu i tlaku;

je odolnější proti škůdcům;

Vltava se svými pěti velkými přítoky – Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou – měla pro voroplavbu všechny předpoklady:

v blízkosti bylo bohatství lesů s kvalitním dřevem;

na dolním toku leží Praha, sídliště obydlené již od dávných dob a s živým obchodem, na Velkém Labi pak další města;

všechny tyto řeky protékají mírnými údolími s vhodnými příjezdy a místy k zakládání vazišť a s řadou přístavů.

Od doby Karla IV. probíhaly pokusy o splavnění Vltavy. Většímu rozvoji lodní plavby ale bránily nebezpečné Štěchovické proudy, později nazvané Svatojánské proudy. Náklady na lodní dopravu také zvyšovaly stálé opravy potahových stezek, které trpěly povodněmi a dřenicemi (tahem ledových ker při jarním tání) více, než jiné vodní stavby. Z těchto důvodů se pozornost solních úředníků upínala k pramenům (plavidlům skládajících se z vorů svázaných z klád a navzájem volně spojených), které mohly plout i za nepříznivých vodních stavů a byly poměrně spolehlivým a bezpečným dopravním prostředkem. Solní obchod tak v Čechách závisel především na voroplavbě.

Pohromou pro voroplavbu byla až 1. světová válka  většina plavců musela narukovat, těžba dřeva poklesla a nebyl o ně ani dostatečný zájem. Po válce již nenabyla toho významu, jaký měla dříve.

Další problémy přinesly stavby přehrad a nutnost remorkáží na přehradní vodě. Po stavbě Vranské přehrady byla r. 1943 dokončena Štěchovická přehrada a byl zde ponechán pouze tunel o světlosti 6 m, jimž voda prudce proudila a při výjezdu tvořila velké a nebezpečné peřeje. Proto byl pro proplouvání těchto míst stanoven zkušený plavec, jenž proplouval s každým pramenem jako lodivod.

Stavba Slapské přehrady zarazila voroplavbu do Prahy úplně. Poslední prameny projely do Prahy v roce 1947. Od r. 1948 se plavilo dřevo už pouze příležitostně, hlavně pro potřebu přehrad. Poslední prameny projely po Vltavě 12. září 1960. Tímto datem se uzavřela tisíciletá historie voroplavby v Čechách.

V roce 1971 byla provedena rekonstrukce voroplavby, totiž přípravných prací, stavby vorů a pramene (šestivorového) a plavby pramene z Vyššího Brodu do Českých Budějovic. Z technických důvodů skončila plavba již v Březí. Z této rekonstrukce vznikl dokumentární film, bohatá fotografická dokumentace a byly zachyceny vzpomínky několika z posledních plavců.

V roce 2000 byl postaven vor ve Štěchovicích – Vor 2000 (brožura), který byl v Praze na Vltavě provozován jako turistická atrakce v rámci akce Praha  Evropské město kultury roku 2000.

Po ukončení programu projížděk na Vltavě v Praze 15. 9. vor doplul do přístavu Praha-Holešovice, kde byl rozebrán. Dřevo bylo poté odvezeno na pilu. Vyplavené dřevo věnoval generální ředitel Lesů České republiky, s. p., ing. Oliva Nadaci pro záchranu kostela Sv. Václava ve Výsluní na Chomutovsku.

 

Další vor byl postaven v roce 2002 v rámci oslav 100 let od založení Vltavana Purkarec.

 

 

Copyright © foto www.hluboka.cz

Fotografie použity na webu města Hluboká nad Vltavou a zveřejněny a s laskavým svolením vlastníka MÚ Hluboká nad Vltavou . Děkujeme.

 

     

                          Výtoň - expozice  Muzea hl.m.Prahy

                                  stálá expozice historie Podskalí, vorařů - plavců a pražské paroplavby

 

Rašínovo nábřeží 412, 128 00  Praha 2 – Nové Město

Otevřeno: denně kromě pondělí 10.0018.00 hodin.

Vstupné: základní 30 Kč, snížené 20 Kč, rodinné 60 Kč, školní skupiny 10 Kč na osobu (vč. pedagogického dozoru), děti do 6 let zdarma
Každý první čtvrtek v měsíci vstup za 1 Kč pro děti, studenty, rodiče s dětmi a seniory.

+420 224 919 833 ,  objednávky komentovaných prohlídek na +420 224 227 490

Lesy České republiky, s. p.

https://lesycr.cz/

Povodí Vltavy, s. p.

http://www.pvl.cz/

Ministerstvo dopravy

http://www.mdcr.cz/

Magistrát hl. m. Prahy

http://www.praha.eu/

Ministerstvo kultury

https://www.mkcr.cz/

Pražská paroplavební společnost 

https://www.paroplavba.cz/

Státní plavební správa

http://plavebniurad.cz/

Pražské náplavky

https://prazskenaplavky.cz/

TRADE CENTRE PRAHA, a. s.

https://www.tcp-as.cz/